ČESKÉ NEZÁVISLÉ DOPRAVNÍ SDRUŽENÍ
Portál redakce stránek Ústecké Tramvaje a Ústecká Městská Doprava
WWW.USTECKETRAMVAJE.COM
Zlín

Historie trolejbusové dopravy ve Zlíně

Velkou zásluhu na zřízení trolejbusů ve městě měl známý Tomáš Baťa, jehož společnost z velké míry investovala do provozu a zřízení trolejbusové trati ve městě ( celkový obnos 4 000 000 korun byl opravdu značným měním, vezmeme-li v úvahu, že celkově bylo vloženo do stavby a provozu 5 000 000 ,- ). Provoz byl zahájen na třech linkách dne 27. ledna 1944. Kromě představitelů protektorátní moci se ho účastnilo mnoho významných představitelů spol. Baťa a města Zlín. Provoz se zahájil na dvou okružních linkách s označením A a B ( vedeny proti sobě kolem nemocnice přes náměstí Míru ) a C, která byla vedena z Náměstí Práce ( počáteční stanice linek A, B ) na konečnou Lesní čtvrť. Provoz zahajovaly tři trolejbusy typu FBW s el. výzbrojí BBC, později byly dodány další dva trolejbusy stejného typu, ale již s výzbrojí ČKD. Všechna vozidla byla zkonstruována dle švýcarské dokumentace u soukromého podnikatele v českém Mělníku. Prodloužení sítě na sebe nenechalo dlouho čekat, a tak již 15. července 1944 byl zahájen provoz na novém úseku od konečné náměstí Práce na novou smyčku Prštné ( prodloužení linky C, resp. zahájení linky D, která měla identickou trasu; vedeny byly proti sobě a pouze na konečných zastávkách byly vyměněny směrové tabulky s C na D a opačně ). Po osvobození Zlína byly okamžitě zahájeny práce na znovuobnovení provozu, jelikož všechny tratě byly válečnými událostmi více či méně zničeny. K obnovení dopravy v plném rozsahu došlo již 14. května 1945.

Provozovatelem dopravy po válce byla nadále společnost Baťa a.s., později Svit, a.s. a teprve k 1. května 1950 vznikl Dopravní podnik města Gottwaldova ( resp. Trolejbusová dráha, komunální podnik města Gottwaldova; DP Gottwaldov až od 1. ledna 1951 ). Vraťme se ale ještě do poválečného vývoje. Velkorysé plány na budování tratí trolejbusů ( např. Zlín-Luhačovice apod. ) se sice neuskutečnily, ale k zahájení výstaveb dvou důležitých tratí přece jen došlo. První z nich bylo postavení linky do oblasti Vršavy. Provoz na tomto úseku byl zahájen po technicko-policejní zkoušce, která proběhla dne 6. listopadu 1947 a nově na ní jezdila linka D ( trasa náměstí Práce - Vršava ). V letech 1949 až 1953 byly zdvojeny všechny dosud jednostopé úseky linek A, B a C. Druhou důležitou trať vytvářel nově postavený úsek trati směrem na Otrokovice, na které cestující začala přepravovat prodloužená linka D od Náměstí Práce ( připomeňme, že Zlín, ačkoli je větší nežli Otrokovice, má pouze železniční spojení směřující směrem na Vizovice, a jsou zde nyní nasazovány především železniční vozy řady 810 s přívěsnými vozy řady 010, naopak Otrokovice měly to štěstí, že se nacházely na Severní dráze císaře Ferdinanda, která se stala první železnicí na území dnešní ČR a spojovala Vídeň, Břeclav, Otrokovice, Přerov, Hranice na Moravě, Ostravu a Bohumín s pokračováním dále do Polska ). Výstavba trati probíhala během let 1948-1949 a na prvním úseku z Náměstí Práce do Malenovic vyjely trolejbusy v srpnu roku 1949. Ještě před zahájením staveb obou tratí došlo ke zrušení nevelkého úseku trolejbusové trati po ulici Školní ( stalo se tak na stížnosti obyvatel na zvýšenou hlučnost, prašnost a údajně ničení povrchu silnice ). Provoz na tomto úseku byl uzavřen k prosinci 1946. Právě tehdy došlo pravděpodobně k ukončení označení trolejbusů písmenem D a trolejbusy byly vedeny do obou směrů pod číselným označením C. Pro posílení dopravy trolejbusů byly nejprve v 1946 zakoupeny tři trolejbusy FBW ( s výzbrojí Brown Boweri BBC ) a v letech 1948 a 1949 pak 8 trolejbusů typu Vétra ČKD. Tím byl vývoj vozového parku na dobu dvou let ukončen. Po té byly zařazeny již vozy značky Škoda 7 Tr1 ( v roce 1954 pak vozy s označením 7 Tr 4 ). Od 7. listopadu roku 1950 jezdí trolejbusy linky D na prodlouženém úseku trati z Malenovic na provizorní smyčku Kvítkovice. O tři roky později překonává trolejbusová trať železniční přejezd trati Otrokovice-Zlín a vjíždí do Otrokovic. Trolejbusová trať do Otrokovic k nádraží je tak k 12. prosinci 1953, kdy byl provoz na posledním zmíněném úseku zahájen, dostavěna. Jedinou změnou bylo zřízení smyčky u Malenovických strojíren, kam byla od 1. srpna 1964 zavedena nová linka M ( v trase Vršava-Malenovice ZPS ). Ke stejnému datu byla zkrácena linka D na jednostopou blokovou smyčku Padělky I. Později ( závěrem 60. let ) byla tato smyčka zrušena a posunuta do ulice Padělky IX. Od prosince roku 1957 je zrušena smyčka Prštné a trolejbusy jsou nově vedeny přes Strhanec na smyčku Podhoří ( jednalo se prakticky o zkrácení úseku trolejbusové trati, dnes zastávka sv. Čecha).

Druhá polovina let 60. a první polovina let sedmdesátých znamenala pro trolejbusy v celém světě stagnaci provozu, někde se uvažovalo o jejich zrušení ( některá města, u nás jimi byla Praha, Děčín, České Budějovice, přešla od úvah k činům a trolejbusy zrušila, trolejbusy byly obnoveny později už jen v Českých Budějovicích ). Druhá polovina 70. let naproti tomu znamená pro trolejbusy opětovně zelenou. Ve Zlíně to znamená třeba celkovou opravu centra města a výstavbu podchodu na Náměstí Práce, při čemž byla zrušena dosavadní smyčka linek A a B pod kinem, která zde byla od roku 1944. Od roku 1977 do roku 1979 tak zažíval Zlín velké změny v centru města, spojené nakonec s vytvořením jednosměrných cest a došlo i ke změnám ve vedení tratí linek A a B ( do jednoho směru se vyjelo od Sportovní haly přes Náměstí Práce dál po Štéfanikově ul., potom sjel trolejbus doleva vozovně a k nemocnici, přes Cigánov, Kúty, Dlouhou a náměstí Míru dojel ke Sportovní hale, toť vedení linky B, linka A byla pak vedena od Sportovní haly přes náměstí Práce; po výjezdu ze zastávky trolejbus odbočil vlevo ( tato stopa zde dosud nevedla ) a přes Dlouhou, Kúty, Cigánov a nemocnici, tedy v protisměru linky B, dorazil na Štéfanikovu ulici, jel po ní dál směrem k Náměstí Práce, před kterým ale opět odbočil na novou trolejovou stopu využívanou jenom okružní linkou A, linka B po ní vůbec nejela a přijela k další křižovatce, na které trolejbus odbočil a přijel na Náměstí Míru, odkud dále pokračoval ke Sportovní hale. Tato situace vedení trolejbusových linek díky jednosměrným komunikacím přetrvává dodnes. Konečná obou linek byla přesunuta na novou smyčku Sportovní hala.

O rok později došlo k dalšímu prodloužení trolejbusové sítě. V roce 1980 byl prodloužen úsek trati linky C na novou smyčku Podhoří ( důvodem byla rychle pokračující výstavba sídliště ). Na novém úseku vyjely trolejbusy poprvé 4. září 1980. V roce 1982 byla zahájena stavba trati do Příluk ( pokračování trati po Štéfanikově ulice ). Trolejbusy jely po dosavadní trati autobusové linky E. Její označení však nepřebraly, neboť od 1. ledna 1983, kdy byl provoz na novém 1 800 metrů dlouhém úseku zahájen, došlo k největší reorganizaci MHD od roku 1944. Snad největší změnou bylo přečíslování linek z písmen na číslice. Pro bližší přesnost během dalšího textu uvádíme, jak byly jednotlivé linky přečíslovány či zcela pozměněny.

Vedení linek trolejbusů do 31. prosince 1982:
A Sportovní hala - Náměstí Práce - Kúty - Nemocnice - Náměstí Míru - Sportovní hala Nově 21
B Sportovní hala - Náměstí Práce - Nemocnice - Kúty - Náměstí Míru - Sportovní hala Nově 22
C Podhoří - Lesní čtvrť ( úplná změna trasy 4/3 )
D Nádraží - Otrokovice - Padělky IX Nově 2
M Malenovice, ZPS - Vršava ( úplná změny trasy 4/3 )

Vedení linek trolejbusů do 1. ledna 1983:
1 Nádraží Otrokovice - Příluky
2 Nádraží Otrokovice - Padělky IX
3 Malenovice ZPS - Lesní čtvrť
4 Podhoří - Vršava
21 Sportovní hala - Náměstí Práce - Kúty- Nemocnice - Náměstí Míru - Sportovní hala
22 Sportovní hala - Náměstí Práce - Nemocnice - Kúty - Náměstí Míru - Sportovní hala

V říjnu roku 1984 byla stavebně ukončena další, tentokrát 1100 metrů dlouhá trať po ulici Dřevnické. Zavedena byla nová linka 5 ( začínající u Sportovní haly ) a bez jakékoliv větší slávy ( trolejbusy jednoduše převzaly úlohu za autobusy ) byla zavedena k 3.červnu 1985 doprava na Bartošovu čtvrť. Tratí na smyčku Bartošova čtvrť končí protahování tratí v samotném Zlíně ( Gottwaldově ) a pozornost se od teď soustředí již jen na nově vzrůstající sídliště Jižní svahy, kam všechny další postavené tratě směřují. První trolejbus jel po první trati již 1. září 1988. Jednalo se o trolejbus Škoda Sanos evid. č. 40. Ke smyčce byl však dovezen na tyči a dolů do města sjížděl samovolně a bez cestujících. Záměrem této akce bylo nafotit trolejbus na pamětní brožury k 45. výročí trolejbusové dopravy a na pamětní jízdenky k 1.jízdě trolejbusem na Jižní svahy. Trolejbusům se však moc nevěřilo, mnozí si mysleli, že trolejbus nedokáže vyjet vysoký kopec, na kterém se sídliště ( působící i dnes velice moderně ) tyčí. Proto byla první jízda uspořádána již 5. listopadu 1988, předváděcí jízda 30. 12. 1988 ( napájeno z měnírny Školní ), zkušební provoz bez cestujících byl zaveden od 16. února 1989, od 20. března 1989 pak následoval zkušební provoz s cestujícími a teprve 29. května 1989 ( spojeno s oslavami 45. výročí trolejbusové dopravy v Gottwaldově, kterých se účastnily i historické trolejbusy TM Brno typu T 11, který ve Zlíně nikdy nejezdil, brněnský 7 Tr 4 a bratislavský 8 Tr 5 z roku 1958 ) byl zahájen pravidelný provoz s cestujícími na Jižní svahy, konečnou zastávkou Česká. Nově byly zavedeny linky čísel 6, 7, 8 a 9, které byly vedeny v následujících trasách:

6 Jižní svahy, Česká Malenovice ZPS
7 Jižní svahy, Česká Sportovní hala
8 Jižní svahy, Česká Kúty nemocnice Jižní svahy, Česká ( okružní )
9 Jižní svahy, Česká Kúty nemocnice Jižní svahy, Česká ( okružní )

Znamenalo to také další větší reorganizaci MHD. Zrušeny například byly původní linky A a B, tedy 21 a 22, dosud jezdící proti sobě a končící na Sportovní hale. Se zavedením linek 8 a 9 je již zbytečné udržovat tyto dvě linky v provozu, neboť trasy linek 8 a 9 jsou prakticky shodné, s tím rozdílem, že jsou vedeny až na Jižní svahy. Změn se dočkaly i linky 2 a 5, přičemž linka 2 je vedena na Bartošovu čtvrť a nikoliv na Padělky IX a linka 5 jezdí přesně naopak, tedy namísto na Bartošovu čtvrť je ukončena na smyčce Padělky IX. Již od 1.července 1991 je však i linka 5 převedena na smyčku Bartošova čtvrť a smyčka Padělky IX. je od tohoto data nepoužívaná. Fyzicky sice existuje dodnes, ale projet jí bez přeložení sběračů je nemožné. Ke slavnostnímu otevření další trati v oblasti Jižních svahů, tentokrát na smyčku Středová, došlo 31.5. 1992 a od 1. června 1992 zde jezdí trolejbusy pravidelně. Na smyčku byla převedena linka číslo 9 a nově se zavedla linka číslo 10, vedená na Sportovní halu. K několika dalším změnám ve vedení linek trolejbusové dopravy došlo dál během 90. let. Například linka číslo 1 byla ukončena od 1. června 1993 u Malenovic ZPS, zatímco linka 6 pokračovala dál na nádraží v Otrokovicích. Od 1. září 1994 pak jezdí linka číslo 1 opět k nádraží a v úseku od Malenovic až do Příluk ji kopíruje nová linka čísla 11. Od téhož data vzniká linka číslo 13, která je vedena v trase Lení čtvrť Sportovní hala. Rovněž tedy tato linka kopíruje po téměř celou délku své trasy linku číslo 3. Od roku 2000 pak zaniká linka číslo 5 ( dosud vedena v trase Sportovní hala-Bartošova čtvrť ), neboť tato linka kopíruje linku číslo 2, která dokáže přepravní nároky cestujících do této oblasti zvládat. K předposlední změně dochází se zrušením linky číslo 3 ( na Lesní čtvrť tak jezdí již pouze linka číslo 13 ). Úsek na Lesní čtvrť pokrývá linka číslo 13 a úsek na Malenovice - Centro ( ZPS ) obsluhuje nově linka číslo 10, dosud vedena v trase Jižní svahy, Středová Sportovní hala. Takováto změna však nakonec nebyla shledána jako nejlepší, a tak od 1. července 2004 je provoz linky číslo 3 obnoven ve své původní trase, avšak její provoz je zajišťována pouze v sedle, a to jen v pracovní dny. Současné vedení linek trolejbusové dopravy je následující ( stav k 1.8. 2004 ) :
1 nádraží Otrokovice - Příluky
2 nádraží Otrokovice - Bartošova čtvrť
3 Lesní čtvrť - Malenovice Centro ( nejezdí So+Ne a o svátcích )
4 Podhoří - Vršava
5 neexistuje
6 nádraží Otrokovice - Jižní svahy, Kocanda ( nejezdí So+Ne a o svátcích )
7 Sportovní hala - Jižní svahy, Kocanda
8 Jižní svahy, Kocanda - Kúty - nemocnice - Jižní svahy, Kocanda
9 Jižní svahy, Středová - nemocnice - Kúty - Jižní svahy, Středová
10 Jižní svahy, Středová - Malenovice, Centro ( nejezdí So+Ne a o svátcích )
11 Příluky - Malenovice, Centro ( nejezdí So+Ne a o svátcích )
12 neexistuje
13 Sportovní hala - Lesní čtvrť

© Libor Hinčica (úpravy Petr Ježek)
::Úvod ::Redakce ::Kontakt